Ústecké městské obvody vytvářejí nátlak na vedení města, aby měly více peněz a pravomocí, jinak vyhrožují odtržením od města Ústí. Podle vedení magistrátu by na tom obyvatelé Ústí tratili, protože by se snížily příjmy z přerozdělení daní a poškodilo by to kredit krajského města. Zatímco Střekov mluví o zásadním odtržení, ostatní obvody si fakticky osamotnění nepřejí, jen chtějí změnu statutu města.
Střekov si nechává zpracovat analýzu, která má pomoci odhalit, jak by bylo odtržení od zbytku metropole efektivní. „Cesta k eventuálnímu odtržení Střekova není černobílá. Nicméně se domnívám, že jak jsou nastaveny kompetence magistrátu vůči obvodům nyní, by to byl přínos. Menší celek se spravuje efektivněji. Mínusem mohou být závazky města, ale odpověď dá až analýza,“ řekla starostka Střekova Eva Outlá.
O odtržení od Ústí neuvažuje Severní Terasa. Obvod by ale podle starostky Renaty Zrníkové ocenil změnu statutu města
„Změnu statutu, tím pádem více pravomocí a peněz pro městské obvody bych uvítala, protože bez odpovídajícího finančního zázemí se nemohou městské obvody rozvíjet. Dlouhodobě je zanedbaná údržba obecního majetku a je potřeba situaci řešit. Změna statutu nemá souvislost s odtržením městského obvodu. Severní Terasa historicky vždy byla součástí města Ústí nad Labem, se kterým je po všech stránkách úzce propojena,“ dodává starostka.
Ani Neštěmičtí odtržení své lokality od města podle starostky Yvety Tomkové neplánují.
Na vedení města se zatím se záměrem odtržení některého z městských obvodů neobrátil. O osamostatnění by podle zákona rozhodovali obyvatelé obvodu v referendu.
„Oddělení od města by poškodilo Ústí ale i samotný obvod,“ říká primátorka Věra Nechybová. V hlavní roli jsou zejména peníze, ale také kredit statutárního města a krajské metropole, o které by Ústí mohlo přijít.
„Relativní výhodou může být samostatného rozhodování a hospodaření obvodu. Na druhé straně je ale spousta negativ hovořících v neprospěch odtržení obvodu jako například absence spojení sil města a obvodu při velkých investičních akcích jako jsou stavby, opravy, údržba a to nemluvě o organizování městské hromadné dopravy, kterou by si obvod musel zajistit. Samozřejmě by se nedělil jenom majetek, ale také dluhy a závazky města, které v minulých volebních obdobích vysoko překročily miliardu korun a město je doplatí až po roce 2030. Dále jsou tu některé stále hrozící sankce za projekty financované z EU z minulých volebních období nebo za stále nedořešené spory například o Mariánský most, kde se dodavatel soudí o více než 600 milionů korun. Hlavní nosný pilíř tohoto mostu je založen na střekovském břehu Labe, takže by při případném dělení majetku zřejmě připadl Střekovu,“ upozorňuje na možné finanční ztráty související s odtržením obvodu primátorka.
Jediný Střekov, který o odtržení uvažuje, by případné referendum chtěl naplánovat na podzim příštího roku.
Přidat komentář