Na začátku seriálu jsme spolu skládali střípky nejzajímavější historie až do roku 1974. Nyní s procházkou do hlubin historie ústecké knihovny budeme pokračovat. Nelze všechno napsat, ale je toho dost, co by vás mohlo zajímat.
V roce 1975 proběhla první velká adaptace knihovny už v její stálé budově ve vile Carla Hermanna Wolfruma v ulici Velká Hradební 49. Provoz knihovny nebyl přerušen. Čtenáři ji mohli stále navštěvovat. Vzniklo oddělení politické literatury, studovna s fondem příručkového charakteru, oddělení časopisů, oddělení speciálních fondů se zařízením pro sluchátkový poslech (dnešní hudební oddělení) a studovna výtvarného umění. Dále vycházel jako čtvrtletník Výběr kulturních výročí.
V roce 1976 jej ministerstvo kultury doporučilo k využití jako celostátního nástěnkového materiálu ke kulturně výchovné činnosti v knihovnách. Vychází stále, ale již jen v elektronické podobě spolu se zvláštním číslem Kalendária. V roce 1977 vznikla pobočka zvukové knihovny pro nevidomé a zrakově postižené, první v Severočeském kraji.Prvého dubna 1979 se změnil název z Krajské knihovny Maxima Gorkého na Státní vědeckou knihovnu Maxima Gorkého a v červenci téhož roku knihovna získala právo na příjem povinného knižního výtisku.
Současně se otevřela pobočka na sídlišti Severní Terasa. Rok 1981 byl výhodný pro čtenáře. Knihovna vydala nový výpůjční řád, jímž zrušila vybírání základních čtenářských poplatků. V roce 1983 byla zpracována další studie přístavby knihovny v zahradě (dnešní přístavba k původní vile Maximce).
Začátkem roku 1989 byla uvolněna část „zvláštních fondů“ pro využitív knihovnách a na podzim téhož roku – tedy před 25 lety – byly zahájeny první výkopové práce pro přístavbu knihovny v zahradě. Stavba se protáhla na sedm let, takže až v pondělí 16. září 1996 začala budova ve Velké Hradební 45 s půjčovnou odborné literatury, s velkým volným výběrem dokumentů
v přízemí, všeobecnou studovnou v prvním patře a malou přednáškovou místností v druhém patře sloužit veřejnosti. V září téhož roku se v přístavbě uskutečnila první beseda pro čtenáře i nečtenáře s názvem Jak se volí americký prezident.
Čechoameričan Václav Panocha seznamoval Ústečany s americkými volbami. Vstupné bylo zdarma. Tématem besed, které následovaly každý měsíc, bylo cestování (reportéři časopisu Koktejl Tomáš Pigula, Libor Kunte, Tomáš Petr, Jiří Bálek a další). V červnu roku 1990 skončil ve funkci ředitele Ladislav Zoubek a ústecké knihovně byla předána budova bývalého Domu družby ČSSP, palácová vila postavená pro rodinu Hanse Weinmanna v letech 1929–1930, ve Vladimirské (nyní Churchillově) ulici č. 3. V březnu 1996 si ji prohlédl ministr kultury Pavel Tigrid s manželkou.
Pokračování příště.
Iva Opravilová
Přidat komentář