Záhonky se zeleninou, sudy s dešťovkou, bylinková zahrádka. To byly netradiční kulisy setkání, které proběhlo v září 2019 v Ústí nad Labem. Tématem akce, kterou za UJEP pořádali Jan Macháč a Marek Hekrle, totiž bylo představení přínosů komunitních zahrad v Ústí nad Labem s podtitulem „Aneb u pěstování to nekončí.“
Pokud slyšíte termín „komunitní zahrada“ poprvé, věřte, že se jedná o typ městského zahradničení, které je mezi obyvateli měst stále populárnější. Počet komunitních zahrad stále narůstá. Sousedé se v nich setkávají, pěstují zeleninu i pořádají spoustu akcí a workshopů.
Velmi často vznikají komunitní zahrady na místech, kde do té doby rostla vysoká tráva a kupily se odpadky. Kromě vztahů mezi sousedy kultivují tato místa i veřejný prostor a životní prostředí a přinášejí významné benefity pro jejich uživatele i okolí.
Dvě komunitní zahrady existují i v Ústí nad Labem. Najdete je na Severní Terase a v Krásném Březně a jmenují se Žížala na Terase.
Tématem komunitních zahrad jako prvku zelené infrastruktury ve městech s jeho celospolečenskými přínosy se tým z UJEP dlouhodobě zabývá. Účelem setkání, které se konalo v kulisách komunitní zahrady Žížala na Terase na Severní Terase.
Setkání začalo komentovanou prohlídkou a obecným představením přínosů komunitní zahrady. Jan Macháč a Marek Hekrle je přítomným představili ve světle ekosystémových služeb neboli výhod, které lidé čerpají z životního prostředí. V případě komunitních zahrad jsou to nejenom produkční, ale také regulační ekosystémové služby jako zvýšení retence vody a pozitivní vliv na lokální klima. Významné jsou i kulturní ekosystémové služby v návaznosti na zvýšení atraktivity území a pořádání různých vzdělávacích akcí.
Ekonomické hodnocení umožňuje v peněžních jednotkách vyjádřit přínosy opatření i stanovit, zda je toto opatření v porovnání s náklady z ekonomického pohledu celospolečensky přínosné. „Z našich zkušeností víme, že takovéto peněžní vyjádření přínosů je důležitým argumentem pro komunikaci opatření s rozhodujícími činiteli, většinou politiky a místními zastupiteli, ale i směrem k veřejnosti,“ říká za autorský tým UJEP Marek Hekrle.
Výsledky ekonomického hodnocení pro obě ústecké zahrady byly také hlavním bodem setkání na komunitní zahradě. „Pro členy komunitních zahrad bylo nejvíce překvapující, že jenom hodnota vyprodukovaného ovoce a zeleniny se pohybuje v řádech desetitisíců korun za rok. Rovněž se nám na akci potvrdilo, že zahrady mají pozitivní vliv na atraktivitu okolí, ve kterém se nacházejí,“ doplňuje Marek Hekrle.
Po představení výsledků následovala diskuse mezi přítomnými, zejména o motivacích členů pro založení komunitní zahrady i jejím rozvoji do budoucna. Setkání se zúčastnil i starosta místní městské části Jaroslav Šimanovský.
O tom, zda nefunguje nebo právě nevzniká komunitní zahrada i ve vaší čtvrti, se můžete přesvědčit na mapě komunitních zahrad, kterou vytvořila Kokoza na adrese https://bit.ly/2mHvoI.
Přidat komentář