Před pětadvaceti lety se při generální stávce ukázalo, že moc komunistů se bortí v celém tehdejším Československu. V některých regionech, například na severu Čech, přitom před ní panovala napjatá atmosféra. Zatímco v Praze už dva dny na Letné demonstrovaly statisíce lidí, v kraji horníků, který byl někdy přezdívaný jako rudý, nevypadala situace tak jednoznačně. V Ústí nad Labem ale nakonec odmítla poslušnost režimu i jeho ozbrojená opora – Lidové milice.
Československou hymnu zpívala před zaplněným Mírovým náměstím v Ústí nad Labem herečka Ivana Chýlková.
Svůj nesouhlas se zásahem na Národní třídě a režimem, který ho nařídil, přišlo vyjádřit kolem 40 tisíc lidí.
Informace o připravovaných protestech na severu Čech tehdy pomáhal šířit i Michal Koleček, dnes děkan jedné z fakult ústecké univerzity, tehdy vedoucí stávkového výboru na pedagogické fakultě:
„Okamžiky před generální stávkou tady v Ústí a myslím i v celých severních Čechách byly velice napínavé. Výsledek nebyl jasný. Navíc tomu tady nahrávaly informace, které byly spojené s jakýmsi připravovaným zásahem proti demonstraci, generální stávce.“
A obavy byly na místě. Ráno v den generální stávky povolalo tehdejší vedení krajského výboru KSČ jednotku Lidových milicí, vzpomíná ústecký archivář Vladimír Kaiser:
„Krajský tajemník KSČ Václav Šípek povolal k ostraze budovy krajského výboru jednotku Lidových milicí z Palivového kombinátu Antonína Zápotockého.“
Jenže milicionáři proti demonstrantům jít nechtěli. „A doručili rozkaz na štáb Občanského fóra. Myslím si, že snad i ještě z těch Lidových milicí telefonovali do Prahy tajemníku Karlu Urbánkovi, co jako s tím mají dělat,“ dodává Kaiser s tím, že rozkaz pak byl shora odvolán.
Tomáš Šácha/ČRo Sever
Přidat komentář