Jeden z nejlepších českých plavců Jan Šefl zamířil po letech v Plzni do Ústecké akademie plaveckých sportů. Odstěhoval se z Prahy a plácnul si s Ústím, které mu, podle jeho slov, dává senzační podmínky.
Proč jste se rozhodl přestoupit do Ústí?
Přestup do Ústí má jeden hlavní důvod a to pokusit se splnit limit na olympijské hry do Tokia a věřím, že mi v tom Ústecká akademie i se všemi trenéry po boku pomůže. Jsou mi dány ty nejlepší podmínky k tomu, aby ten limit byl pokořený.
Věříte, že se na olympiádu v Tokiu dostanete?
Já už v roce 2008 dokázal splnit limit do Pekingu, ale pár dnů po skončení nominačního období. To jsem hodil za hlavu. Kdybych věděl, že za několik let to bude jinak. Připravuji se na sto metrů motýlek. A-limit lehce pod 52 sekund, náš osobní rekorde je 52 a půl. Kdybychom tomu nevěřili, tak do toho nejdeme. Jsem realista a šance tam je.
Přesunul jste se do Ústí nad Labem nebo jen dojíždíte?
Do Ústí jsem se přestěhoval. Zvažoval jsem i varianty, že bych dojížděl, ale to bylo krkolomné. Takže jsem opustil zázemí v Praze a bydlím na Klíši. Bazén mám sedm minut chůzí od domu.
A pocit z Ústí?
Kdyby mi někdo před půl rokem řekl, že se přestěhuji do Ústí nad Labem, tak mi jen ta představa přišla zcestná. Ale je fakt, že jako plavec jsem vystřídal dost měst. Působil jsem v Ostravě, Praze, Plzni. Ústí má svou specifickou kulturu, ale podmínky máme výborné. To jsem v českých klubech nikdy neměl.
Co ovlivnilo vaše rozhodnutí?
S trenérem Janem Kreníkem, který je Ústečák a chtěl se do rodného města vrátit, trénuji od roku 2017. Nyní nastala situace, že buď ho budu následovat a ten rok do olympiády spolu vydržíme a pokusíme se ten limit na olympiádu zaplavat.
Jaký máte tréninkový den? Musíte dodržovat nějakou speciální životosprávu?
Plavu 2x denně, chodím na fyzio i do posilovny. Díky podmínkám od plavecké akademie i od města, tu mám na vše klid. Životosprávu bych měl dodržovat. (smích) Nikdy jsem to neřešil, ale teď mě navedl trenér, takže se snažím. A šel jsem do sebe. Chodím brzy spát, není nic, co by mě rozptylovalo.
A co vás čeká teď?
Teď mě čeká hlavně velká dřina, protože se nám kvůli koronaviru ruší stále nějaké závody. Jak je sezona nejistá, tak předpokládáme, že příští rok na jaře by se snad dalo už na ten olympijský limit zaútočit. Nejzazší termín je konec června 2021.
A vy sám nemáte obavy odcestovat třeba zrovna do toho Tokia kvůli hrozbě koronaviru?
Pokud bych ten limit zaplaval, tak by mě ani nenapadlo na olympiádu nejet kvůli hrozbě nákazy koronavirem.
Kdyby koronavirus olympiádu v Tokiu zrušil úplně. Vidíte se třeba ještě na olympiádě v roce 2024?
To mi bude 34 let a přiznám se, že si to představit nedovedu (smích).
Závodíte vůbec v této sezóně v zahraničí?
Málo. Závody v zahraničí jsou v plánu, ale jestli se uskuteční, těžko říct. Kvůli koronaviru je pořadatelé přizpůsobují a konají se ve státech, kam můžeme vyjet. Třeba v létě se závody konaly v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a u nás. Vždy je podmínkou negativní test na covid.
Jste profesionál, je to náročné v této době, kdy je málo závodů?
Mou jedinou povinností je teď být připravený na tréninky a závody. Je sice finanční mezera za price money ze závodů, ale i tak mě ten výpadek nezruinuje.
Jak vás vnímají dětští plavci z Ústecké akademie?
Líbí se mi, jak je bazén na Klíši vytížený tréninky, jak to v Ústí funguje. To jsem v českých bazénech nikde neviděl? S dětmi jsem měl besedu na jejich soustředění o prázdninách. Ale jestli ke mně nějak vzhlíží, tak to netuším (smích).
A co vy, vidíte se vy jako trenér, po kariéře?
Ne, myslím si, že nejsem dobrý trenér. Ale znáte to. Nikdy neříkej nikdy.
Přidat komentář