Rozhodovala se mezi baletem a hokejem, protože obojí nestíhala. Nakonec vyhrál tvrdý sport na ledě. A udělala dobře. Hokejistka Martina Mašková se ze severočeských týmů propracovala až do reprezentace. Dokonce hrála i v zámoří, v týmu Regina Cougars, v kolébce hokeje Kanadě.
Kdo vás dovedl k hokeji?
K hokeji mě přivedl děda a strejda, kteří oba hráli a trénovali. V rodině jsme byly tři holky. Já, sestra a sestřenka a oni chtěli, aby to šla jedna z nás zkusit.
Dělala jste i jiné sporty?
Úplně původně jsem začínala s baletem a k němu současně dělala hokej. Později to, ale nešlo stíhat vše dohromady a já se rozhodla pro hokej. Rekreačně jsem hrála i florbal a tenis.
Kde jste s hokejem začínala?
V Teplicích, ale protože se klub i stadion rozpadl, přesunula jsem se do ústeckého Slovanu.
Takže jste začínala na teplickém stadionu, který už nestojí. Jak na něj vzpomínáte a jak se vám líbí nynější Zimák?
I když stadion v Teplicích nebyl vzhledem nejkrásnější, tak jsem ho milovala, protože jsem tam vyrostla a mám na něj jedině dobré vzpomínky. Starý zimák se nedá vůbec srovnávat s tím nynějším. Otevření nového proběhlo, když jsem byla v Kanadě, ale hned jak jsem přijela domů, byla jsem se tam podívat a byla jsem nadšená.
Musí holka hokejistka trénovat víc než kluci? Jak se celkově v tomto „mužském“ světě dá prorazit?
Vyloženě bych neřekla, že musí, ale určitě je to velká výhoda. Pokud chcete být na stejné úrovni jako kluci tak, ale o něco víc trénovat musíte, abyste s nimi držela krok. Od mala až do šestnácti let jsem hrála s kluky a vím, že to bylo to nejlepší, co jsem pro svou hokejovou kariéru mohla udělat.
Ve kterých dalších klubech jste působila?
Hrála jsem v Teplicích a v Ústí za Slovan. Dále jsem působila v Litoměřicích, odkud jsem v šestnácti letech odešla do Kanady, konkrétně do Ottawy, kde jsem působila rok v Canadian International Hockey Academy. Odtud jsem se přesunula na rok do Ameriky do Boston Shamrocks, odkud si mě vybrala trenérka z University of Regina. Kvůli koronaviru jsem se ale vrátila do České republiky, kde hraji s kluky v Litoměřicích.
Odešla jste za moře v šestnácti … jaké to bylo pro teenagera? Najednou bez rodičů, kamarádů?
Začátky nebyly vůbec jednoduché, jsem rodinný typ, takže ze začátku se mi dost stýskalo. Bylo to, ale moje rozhodnutí se přestěhovat na druhý konec světa a plnit si sny. Já věděla, že i když rodina i kamarádi jsou tisíce kilometrů daleko, jsou tu pořád pro mě. Kanaďani jsou velice přátelští a hodní, takže jsem si během pár dnů našla kamarády a bylo vše super.
Co vám pobyt Kanadě dal?
V zámoří jsem celkem byla šest let a beru to jako skvělou životní zkušenost. Jak jsem už zmiňovala, začátky byly dost těžké, ale postupem času se to vše srovnalo.
Jak do vaší kariéry zasáhla pandemie koronaviru?
Koronavirus obrátil můj život vzhůru nohama, protože za normální situace bych byla stále v Kanadě a hrála za ženský univerzitní tým. V Kanadě soutěž zrušili a já se rozhodla zůstat v Čechách a hrát za juniory v Litoměřicích. Ani tady to ovšem nebylo o moc lepší, protože jsem odehrála asi 4 zápasy. Kvůli vládním opatřením to bylo i s trénováním velice těžké. My v Litoměřicích jsme měli to štěstí, že jsme mohli mít alespoň 2x týdně individuální tréninky v Povrlech. V současné době máme letní přípravu.
V zámoří jste hrála univerzitní ligu. Vrátíte se tam po pandemii?
Ano v Kanadě jsem hrála univerzitní ligu, ale už se tam nebudu vracet, protože jsem dokončila v dubnu studia a získala bakaláře.
Na jakém postu vlastně působíte?
Nejradši hraju levé křídlo, ale nedělá mi problém hrát kdekoliv v útoku a zvládnu i obranu.
Co hokejový vzor?
Mým hokejovým vzorem byl od malička Jaromír Jágr, který se dokonce narodil ve stejný den jako já.
Jaké jsou vaše největší úspěchy?
Mezi mé největší úspěchy jednoznačně patří bronzová medaile z mistrovství světa žen do osmnácti let v Budapešti v roce 2014.
Mluvila jste o studiích. Jak se studuje takto na dálku? A prozradíte, co studujete?
V Česku jsem studovala obchodní lyceum právě tady v Ústí. Chtěla jsem v tomto oboru pokračovat, a proto jsem v Kanadě studovala Business Administration, kde jsem se specifikovala na HR a také jsem si ke studiu přidělávala PR certifikát. Kvůli covidu jsem měla školu online. Ze začátku bylo těžké si na to zvyknout, protože kvůli časovému posunu jsem mívala školu vždy večer. Teď už mám hotovo a čekám, až mi pošlou diplom.
Je něco, co byste chtěla v hokeji dosáhnout nebo co byl váš sen?
Můj největší sen je už odmala zahrát si na olympiádě.
Jste ústecká rodačka. Jaký máte vztah k městu?
V Ústí jsem se narodila, ale s rodinou jsme vždy bydleli v blízkých Teplicích. Ale chodila jsem sem dva roky na střední školu, takže k městu mám dobrý vztah.
A teď bydlíte v Ústí nebo sem jezdíte?
Momentálně bydlím s přítelem v Litoměřicích, ale v Ústí pracuji. Také tu mám rodinu a přátele ze střední školy, takže tu jsem dost často i o víkendu.
Co děláte v současné době?
V únoru jsem začala v nové práci. Současně s prací jsem právě dodělávala poslední ročník bakalářského studia v Kanadě. Týden mám dost nabitý, takže se rozhodně nenudím.
Sledujete hokej? Jaký je váš nejoblíbenější tým?
Musím se přiznat, že v současné době hokej moc nesleduji, protože na to není moc čas. Můj nejoblíbenější tým jsou Boston Bruins.
Jak nejraději relaxujete?
Moc ráda trávím čas s přítelem, rodinou a kamarády. Ráda chodím na procházky, sportuji, ale také se velmi ráda válím na gauči a koukám na filmy nebo seriály.
Prozradíte nějaké plány do budoucna?
Vyloženě plány do budoucna nemám, snažím se žít přítomností, protože v současné době je velice obtížné něco plánovat.
Přidat komentář