Vedení zoo nastínilo budoucnost a směřování zahrady

„Zoo Ústí nad Labem patřila a patří mezi tradiční české zoologické zahrady a také mezi nimi zůstane,“ řekla hned úvodem její ředitelka Ilona Pšenková.  Aktuálním problémem Zoo Ústí nad Labem je její postavení v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

V roce 2019 proběhl kontrolní screening a na základě nalezených nedostatků bylo Zoo Ústí nad Labem na dva roky pozastaveno plnohodnotné členství v EAZA. Z důvodu pandemie covid-19 byl kontrolní rescreening odložen z podzimu 2021 na jaro–léto 2022.

„Na odstranění nedostatků intenzivně pracujeme a jednotlivé kroky pravidelně konzultujeme se zástupci EAZA. Zoo nadále zůstává členem EAZA, byť podmíněně dočasným,“ popisuje ředitelka zoo Ilona Pšenková. Mezi hlavní nedostatky patří nevhodná zařízení pro chov slonů, orangutanů a dalších druhů primátů. Proto jsou nové projekty zaměřené právě na tyto skupiny.

Podle vedení zoo by v příštích letech měly vzniknout následující expoziční celky: Konžský prales (3 druhy primátů) s navazující expozicí Afrických mokřadů (ptáci) – expoziční celek vznikne na místě stávajícího pavilonu primátů a expozice vodního ptactva, Asijské mangrovy (langur jávský) – přestavba pavilonu orangutanů, Asijský dům (orangutan bornejský, tapíři, gibon bělolící) – přestavba pavilonu slonů, Noční Madagaskar (aye aye) – v prostoru nevyužívaného objektu horního vstupu do zoo, Chovné centrum pro outloně malé (projekt Kukang) a Sloní pláně (samčí skupina slonů indických, podmíněno expanzí zoo na Mariánskou skálu).

Filozofií nově vznikajících projektů bude jejich provázání s konkrétními ochranářskými aktivitami v místě přirozeného výskytu jednotlivých druhů (in-situ).

„Důležitým krokem k návratu na přední pozice bylo stabilizování odborného personálu,“ tvrdí ředitelka zoo. Novou hlavní zooložkou je Petra Padalíková, která má patnáctileté zkušenosti na pozici zoologa. Vedoucím Útvaru kontaktu s veřejností se stal Vít Lukáš, který se již 20 let zabývá ochranou přírody a její propagací, zároveň pracoval jako kurátor v zoologických zahradách v Chile a jako kurátor primátů v Zoo Praha. Vědeckým pracovníkem je Stanislav Lhota, přední odborník v oblasti primatologie a vedoucí projektu Pessisir Balikpapan. Koordinátorem vědecké a akademické spolupráce s odbornými institucemi je profesor David Modrý. Odborným poradcem pro in-situ projekty je František Příbrský, ředitel záchranného programu Kukang.

Významným mezníkem je aktualizace Návrhu rozvoje Zoologické zahrady Ústí nad Labem, takzvaný generel. Ten stávající podle vedení zahrady nesplňuje požadavky a standardy pro chov exotických zvířat, a je nutné jej aktualizovat. Momentálně zoo řeší harmonogram aktualizace generelu se zástupci města.

Nedílnou součástí práce moderní zoologické zahrady je odborný výzkum. „V současné době pracujeme na konceptu spolupráce s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Biologickým centrem Akademie věd i s českými nevládními organizacemi pracujícími na poli ochrany naší přírody. Věříme, že v tomto ohledu se Zoo Ústí nad Labem v horizontu měsíců stane výjimečnou mezi českými zoologickými zahradami“, říká koordinátor vědecké a akademické spolupráce profesor Modrý.

„Pevně věříme, že jakmile vyřešíme aktuální problémy a zajistíme plnohodnotného členství v EAZA, budeme moci navázat na tradice naší zoo a získat zpět ztracenou úroveň a popularitu u našich návštěvníků. Přijďte se podívat v létě 2022. Uvidíte zoo s novou tváří, novými projekty a novými ambicemi,“ uzavírá ředitelka Pšenková.