Muž poté, co seniora v sedmém patře panelového domu zavraždil, chtěl zničit stopy. Proto pustil naplno plynový sporák a ucpal dvěma hadry odsávací otvor v digestoři. Pak vzal elektrickou pájku, kterou zapojil a položil ji vedle sporáku na pracovní desku. Tím ohrozil všechny obyvatele domu, protože podle soudních znalců nedošlo k výbuchu jen díky náhodě.
Na místo po patnácti hodinách, kdy byl plyn stále puštěný, dorazila policie. Podle soudkyně Jany Kurešové tohle jednání senát hodnotil jako velmi zavrženíhodný motiv a jako podstatnou přitěžující okolnost.
„Podle znalce z Technického ústavu požární ochrany mohl případný výbuch vést k veliké katastrofě. Mohlo dojít k fatálním následkům – a to jak na hmotném majetku, tak zejména na lidských životech a lidském zdraví.“
Muž si z bytu zavražděného odnesl zbraň společně s náboji, takže souhrnný trest postihuje i nedovolené ozbrojování. Muži přihoršilo také to, že má už čtyři záznamy v rejstříku trestů a dvě stíhání u krajského soudu, která pokračovala až dodnes (14.5.), kdy je soud svým rozhodnutím zastavil.
Senát obžalovanému neuvěřil to, že by svého činu upřímně litoval, protože po většinu líčení litoval jen sám sebe. Stejně tomu bylo i v závěrečné řeči a zároveň i v jeho výpovědi, kdy popisoval, co se v bytě stalo – jeho výpovědi se v průběhu šetření měnily.
Obžalovaný tvrdil, že jednal v sebeobraně. Tomu ale soud neuvěřil
Jak na rozsudek obžalovaný muž reagoval, to popsala jeho obhájkyně Michaela Tichá Madarová: „Klient se domnívá, že svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu vraždy a má zato, že jeho jednání bylo možné posoudit jako trestný čin zabití – s ohledem na předchozí chování poškozeného a konflikt, který tam byl.“
Obžalovaný muž se totiž hájil tím, že za seniorem šel do bytu jen kvůli brigádě a že senior na něj později slovně zaútočil. Obžalovaný uvedl, že měl strach o svůj život, protože předtím mu senior ukazoval nabitou zbraň. Tvrdil, že na něj nožem zaútočil v sebeobraně, zasadil mu ale 20 ran a ještě předtím se, podle svých slov, nejprve bránil kovovou tyčí.
Tomu soud neuvěřil – neviděl žádný motiv, který by vedl muže k tomu, aby na seniora zaútočil. Soudní znalci potvrdili, že obžalovaný trpí afektivní labilitou – to znamená, že se nechá snáze vyprovokovat. I přesto podle soudu jednal minimálně s nepřímým úmyslem.
Z vraždy byl nejdřív obviněn nevinný, na skutečného pachatele se přišlo jen náhodou
Paradoxní je, že původně byl z vraždy obžalovaný bývalý přítel dcery oběti – ten ve vazbě strávil téměř rok a půl. Nakonec byl propuštěn kvůli nepřímým důkazům a na konci loňského roku kriminalisté obvinili obžalovaného díky vzorku DNA, který našli na těle oběti a který se objevil v DNA databázi kriminalistického ústavu až později.
Obžalovaný tvrdil, že celou dobu nevěděl, že je z vraždy souzen někdo jiný, ale následně se k ní přiznal.
Rozsudek 16 let vězení s ostrahou je zatím nepravomocný, jak státní zástupkyně, tak obžalovaný, si totiž nechali lhůtu na odvolání.
Lucie Valášková/ČRo Sever
Přidat komentář