V sobotu 25. dubna v 19.00 hodin se na prknech Činoherního studia v Ústí nad Labem odehraje premiéra inscenace Don Quijote v podání Činoheráku Ústí a jeho hostů. Adaptace světoznámého románu Miguela de Cervantese Saavedry o absurdních dobrodružstvích rytíře Quijota je posledním dílem z cyklu Tři podoby svobody.
A právě boj za svobodu – ohromující, vnitřní a životadárnou – se hrou prolíná v nejrůznějších polohách, od začátku až do vrcholného konce. Podle tvůrců Dona Quijota – dramaturgyně Johany Součkové a režiséra Thomase Zielinského – toto dílo vcelku trefně vystihuje situaci kolem Činoheráku Ústí. Svůj boj s větrnými mlýny vedou členové divadelního souboru, jenž navazuje na tradici legendárního Činoherního studia v Ústí nad Labem, už déle než rok.
„Činoherák Ústí prošel v minulém roce extrémní situací. Svedl boj s politickou mocí a v současné době, ač se zdánlivě vítězně vrátil na svou domovskou scénu na Střekově, se stále ještě neví, jestli to byl boj vítězný. Celá situace je z jistého pohledu absurdní – stejně jako jsou absurdní dobrodružství Cervantesova hrdiny,“ uvádí Johana Součková, která se speciálně pro projekt Tři podoby svobody ujala dramatizace Dona Quijota.
„Quijotův boj s větrnými mlýny je zároveň i směšný a zoufalý…Kde jinde v této době by bylo příhodnější uvést Dona Quijota než na prknech Činoherního studia? Věci se mají tak, že v ruce držíme vidličku, v druhé pokličku, na hlavě máme mísu a naproti nám stojí tank,“ dodává Thomas Zielinski, režisér inscenace Don Quijote.
Adaptace Cervantesova díla v podání Činoheráku Ústí nabídne řadu překvapivých momentů. Na rozdíl od předchozích českých divadelních zpracování Dona Quijota se v této interpretaci objeví „rytířů“ hned několik. V roli šlechtice s ryzími úmysly, který se společně s věrným sluhou Sanchem Panzou vydal bojovat za lepší svět, spravedlnost a staré rytířské ideály, se postupně představí Jaroslav Achab Haidler, Jan Jankovský, Nataša Gáčová, Jan Plouhar, Anita Krausová, Lukáš Černoch a Matúš Bukovčan.
Inscenace Don Quijote je vyvrcholením projektu Tři podoby svobody. Po „výkopu“ v podobě hry Kopanec od uznávaných německých autorů Andrese Veiela a Gesine Schmidt, nevšední – do temné grotesky přetavené – dramatizace Kafkova Zámku představuje symbolickou tečku za snahou tvůrců reflektovat situaci na „rozbouřeném“ severu Čech.
Tři podoby svobody produkoval spolek KULT díky podpoře z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Přidat komentář