Jaké to je mít v šestnácti nastěhovaného dědu v pokoji? Pochopíte, když vás rodiče chtějí chránit, a proto vám neříkají pravdu? Jak těžké je mít „veselé“ Vánoce, když víte, že je váš blízký vážně nemocný? A jak se smířit se smrtí?
Odpověď na podobné otázky mohli najít ve strhující, zábavné a dojemné divadelní hře, nazvané příznačně „Tichá noc“, žákyně a žáci z 9. ročníků. Čtveřice mladých herců z pražského divadla Divadelta bravurně vtáhne děti do příběhu dospívající Saši, jejích rodičů a dědy, který s rodinou tráví své poslední Vánoce.
Doteď se vše jeví jako běžné divadelní představení. Změna ale nastává v momentě, kdy žákyně a žáci dostanou možnost jediným tlesknutím příběh zastavit a v následující scéně změnit směr, kterým se ubírá. Stávají se najednou z pouhých diváků tvůrci, někteří dokonce i herci, kteří se aktivně snaží najít lepší řešení pro danou situaci a citlivě dovést rodinný příběh k lepšímu konci.
Výše popsané je ukázkou tzv. metody „divadlo forum“, s níž se naši žáci a žákyně setkali vůbec poprvé. Jejich nadšení z představení potvrdilo, že tato divadelní forma dokáže dospívající nenásilně přivést k zamyšlení nad tématem stáří a umírání a ukázat jim, že pokud jsou vlastními silami schopni nacházet řešení a změnit chod divadelního příběhu, dokáží to i ve vlastním životě.
Hana Coubalová, učitelka ZŠ Stříbrnická
Přidat komentář