Ústecká rodačka Lenka Taussigová se téměř před dvaceti lety stala Miss sympatií České republiky. Díky soutěži krásy se stala populární kráskou a založila charitativní projekt, který už spoustu let pomáhá potřebným. Podporuje například dětská oddělení nemocnic v regionu. Zdejší patriotka nedá na sever Čech dopustit.
Jste rodilá Ústečanka, co máte v Ústí ráda, najdete nějaká oblíbená místa??
Mám ráda celý tento kraj, jsem takový patriot Ústeckého kraje. Ale vyrostla jsem v ústeckých Neštěmicích, kde je v okolí mnoho krásných míst na procházky. Oblíbené místo mám na zahradě v Ryjicích, kde je klid a bez signálu (smích).
Stále vás něco s Ústím pojí? Máte tu rodinu, přátele nebo třeba pracovní povinnosti?
S manželem a dětmi žijeme v Duchcově na Teplicku. Ale do Ústí nad Labem jezdím téměř denně, v týdnu kvůli pracovním povinnostem a o víkendu za rodiči či přáteli.
Nezdá se to, ale je to už téměř dvacet let, co jste vyhrála titul Miss sympatie České republiky 2002. Vzpomínáte ještě, jaký to byl pocit?
Pocit to byl nezapomenutelný. J Svět modelingu, pro mne byl úplně neznámý. Já se totiž před soutěží modelingu nevěnovala vůbec, spíše jsem vyrostla na hřišti a věnovala se sportu. Soutěžící nyní jsou daleko připravenější, většina z nich jde na soutěž a už má zkušenosti s modelingem. Ty jsem neměla. Takže to byl pro mě zcela nový poznatek, ale musím říct, že šlo o dobrou životní zkušenost.
Měla jste mezi modelkami nějaký vzor?
Obdivovala jsem naše úspěšné české modelky Karolinu Kurkovou, Danielu Peštovou, které odešly za modelingem velmi mladé a mají úspěch ve světě pořád.
Takže byste do toho šla znovu? Co byste poradila dívkám, které chtějí usilovat o titul královny krásy?
Určitě bych šla do soutěže znovu. I když v této době je soutěží krásy hodně a konkurence je velká. Dívkám bych poradila především přirozenost, a přírodní krásu. Hodně mladých dívek má již po různých úpravách, plastikách… není to třeba, jste mladé, krásné….
Pomohla vám účast v soutěži a získaný titul nějak při vaší práci?
Účast v soutěži nepřináší vždy jen ovoce, je těžké ukázat, že umíte pracovat, že něco umíte a nepotřebujete k tomu hezkou tvář. Někdy je to výhodou, ale dost často také ne.
Žijete stále na severu Čech, ale nelákalo vás to, třeba v období, kdy jste přihlásila do miss, přestěhovat se do Prahy?
V Praze jsem nikdy bydlet nechtěla a nechci pořád, na severu mám vše, co mi ke štěstí stačí. Do Prahy si kvůli práci zajedu a po soutěži miss tomu tak bylo i denně. Přesto jsem tam nikdy bydlet nechtěla.
Sledujete i další ročníky?
Sledovala jsem hodně další ročníky a i jsem na finále miss, často jezdila. Ale přiznám se, že se poslední roky se v nových vítězkách už ztrácím (smích).
Jak jste se vlastně dostala k modelingu?
Úplně náhodou, na ulici mě oslovil skaut, který hledal nové tváře modelingu, šla jsem asi tři přehlídky v Ústí nad Labem, pak mě přihlásil přítel, nyní můj manžel, do soutěže Miss České republiky. Tou jsem prošla téměř bez zkušeností, jako jedna z mála účastnic. Takže moji modelingovou dráhu odstartovala právě soutěž miss. Více než modeling mě osobně však zajímala produkce, organizování akcí, zákulisí, a tomu se věnuji neustále.
Prozradíte, co děláte dnes?
Už několik let pracuji v Krajské zdravotní, v oblasti pořádání kongresů, seminářů, workshopů pro lékaře a sestry, v oblasti marketingu. Práce mě velmi baví. Mám svůj charitativní projekt Krása pomáhá dětem, který podporuje dětská oddělení nemocnic v Ústeckém kraji.
Poslední období je ve znamení koronaviru, přesto…, co zajímavého vás v nejbližší době čeká, nebo jste právě dokončila?
Letošní ročník akce Krása pomáhá dětem se právě kvůli epidemické situaci neuskutečnil, počkám, až bude klidnější doba. Jinak mám práce dost v práci, vzdělávací akce běží pořád, tak jsem ráda. Nyní se ale už těším na nadcházející vánoční období, budeme s dětmi péct cukroví a zobat ho ještě teplé z plechu, to je nejlepší (smích).
Máte doma dva kluky a manžela. Jaké to je žít v takové mužské převaze?
Někdy to dá zabrat, protože mají jiný pohled na věc, ale jsem ráda, že je mám, jsou to moje zlatíčka.
Jak ráda trávíte volný čas?
Volný čas trávím především venku, mám ráda procházky, v létě kolo, koloběžka, vyhřívání na lehátku na zahradě s knížkou.
Zmínila jste pečení cukroví. Vánoce jsou za dveřmi, jak je slavíte? Dodržujete nějaké tradice?
Na Vánoce se každý rok moc těším, na tu rodinnou pohodu, vůni cukroví – peču každý rok s dětmi, a pak schovávám alespoň trochu cukroví, aby zbylo na Štědrý den, hodně toho totiž sníme předem (smích). Ke štědrovečerní večeři máme tradiční bramborový salát, kapra a řízek, rozřízneme jablka, posíláme skořápky z oříšku, zpíváme koledy. A samozřejmě se nejvíce těším ke stromečku, kdy se dětem rozzáří očička, když vidí svítící stromeček a pod ním dárky, o které si Ježíškovi napsaly.
Co byste si přála do nového roku a co byste popřála čtenářům?
Všem bych popřála hodně zdraví, pohodu, klid, a pokud možno pořád úsměv na tváři, protože s úsměvem jde všechno líp.
Přidat komentář