Ani vážným handicapem život nekončí. Důkazem toho je Miroslav Původní beznaděj vystřídalo odhodlání k dalšímu žití a Miroslav Smrčka našel nový smysl života v plavání. Jeho záliba už navíc přináší úspěchy.
„Když se vám to stane, tak s tím samozřejmě nikdo nepočítá. Mně paní doktorka řekla, že jsem 10 let slepnul a nemusel jsem o tom vědět. Ty poslední dva roky byly provázené bolestí hlavy a vůbec to nevycházelo z očí,“ říká nevidomý plavec Miroslav Smrčka z Ústí nad Labem.
Situace se ovšem obrátila po setkání se starými kamarády. „Ten mi řekl, že dělá na bazénu na Klíši a že mě kluci, tady pan Budínský s Petrem Thielem hledají. Tak jsem tam zašel a tam jsme se potkali, začal jsem tam chodit abych zabil čas a pak jsem přišel na to, že když budu na sobě dělat tak bych se mohl kvalifikovat i na závody, protože mi to šlo,“ říká pan Smrčka. A úspěchy se opravdu dostavily. Miroslav Smrčka je rekordmanem na 50 metrů znak.
Orientace ve vodě ale není jednoduchá. „Intuice, mám vedle sebe dráhu a ten směr se dá udržet, zvlášť když plavete rychle tak plavete rovně. Potom jsou horší po obrátkách ty odrazy, kdy se občas stane, že podplavu dráhu a to není dobrý pro soutěž.“ Před obrátkou v bazénu musí Miroslava Smrčku na znamení bouchnout Petr Budínský. Ten se už také snaží sehnat originálním způsobem prostředky na paralympiádu, která je naplánovaná na příští rok do brazilského Ria.
„Každý ať zaplave 100 metrů a udělá si fotku a Mírkovi pošle 40 korun a bude udělaná speciální facebooková stránka a tam bude vidět posun Míry z Ústí do Rio de Janeira,“ popisuje návod jak přispět Petr Budínský. Velkým přáním Miroslava Smrčky je vedle paralympiády také dokončení oprav plavecké haly v Ústí nad Labem. Kvůli tomu totiž trénuje v okolních městech. „Jezdíme do Teplic a to vždycky v úterý dopoledne a jinak do bazénu v Děčíně,“ dodává člen týmu Mirolsava Smrčky Petr Budínský.
Jan Bachorík/ČRo Sever
Přidat komentář