Sotva před pár dny vyplulo ze zapomnění jméno autora historické budovy ústeckého muzea, které se podařilo objevit při přípravě aktuální výstavy o architektuře českých Němců „Cizí dům?“, a donedávna neznámý architekt August Krumholz dostává nečekaný rozměr. Archivy prozradily, jak habsburská monarchie žila roku 1908 špionážní aférou, v níž právě tento muž sehrál hlavní roli.
Francouzská tajná policie vpadla 18. února 1908 do pařížského hotelu Nice, kde zatkla třiašedesátiletého rakouského architekta Krumholze s jeho třicetiletou milenkou Gertrudou Briegerovou. „U zatčených byla nalezena korespondence v němčině a různá aeronautická dokumentace, včetně plánů francouzského řiditelné vzducholodi La Patrie. Vyšetřování bylo uzavřeno 2. března 1908 a Krumholz byl z Francie vypovězen s tím, že bylo prokázáno, že nabídnul tajemství řiditelné vzducholodi k prodeji cizí mocnosti,“ popisuje wikipedie podstatu příběhu dle dobových rakouských novin.
Šlo o ostře sledovanou causu, například vídeňský list Illustrierte Kronen Zeitung věnoval zprávě takřka celou stranu a uvedl ji bombastickým titulkem „Videňský architekt zatčen jako špion“. Události se věnovala i česká periodika, Národní listy ji publikovaly s názvem „Nová vyzvědačská aféra“. „Je to krásný doklad, o jakou pestrost se ochuzujeme, když se nezajímáme o příběhy míst našeho života. Vypátrali jsme jméno autora muzejní budovy, až na pár odkazů na jeho další stavby v ČR a Rakousku nebylo k jeho osudu dostupné nic detailnějšího. Vše jsme zveřejnili přes média a internet. Hned druhý den navázal na naší práci jiný badatel a zpracoval heslo Krumholze pro wikipedii, kde zveřejnil i vypátrané informace o jeho kariéře špiona,“ popsal cestu k atraktivnímu příběhu historik muzea Martin Krsek. Není vyloučené, že aféra byla také jednou z inspirací pro známý fantastický film režiséra Karla Zemana Ukradená vzducholoď, který byl natočen v roce 1966.
Články v dobových novinách prozradily i některé neznámé detaily z života Krumholze, třeba to, že se narodil ve slovinském Kraňsku v roce 1844 nebo 1845, nebo to, že byl pohledným mužem, který měl štěstí u dam. V České republice vedle budovy ústeckého muzea, původně školy (1875), navrhl ještě školu Komenium v Olomouci (1870). Obě budovy jsou dnes památkově chráněné. V Rakousku se do krajiny zapsal třeba honosnou vilou v Bad Vöslau nebo loveckým zámečkem v Liezenu.
Výstava „Cizí dům?“ o architektuře českých Němců v letech 1848 – 1891, jejíž největším exponátem je Krumholzova budova Muzea města Ústí nad Labem, potrvá do 16. 4. 2017. Výstava rozvíjí původní projekt Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a spolupracuje na ní také Národní technické muzeum v Praze.
Muzeum města Ústí nad Labem
Přidat komentář