Do jednoho z největších a nejslavnějších archeologických časopisů, Antiquity, pronikl Jan Pacina z ústecké fakulty životního prostředí. Za poslední roky se jedná teprve o třetí případ, kdy se českým archeologům podařilo publikovat v tomto prestižním časopisu. Výzkum na Sabaloce je vysoce komplexní. Proto se publikovatelné výsledky začínají teprve v posledních letech „rodit“ a mnoho dalších zajímavých publikací je v přípravě.
„Spolupráce se spoluautory byla a je velmi dobrá. Má na to vliv zejména skutečnost, že všichni na výzkumu trávíme společně od úplného začátku mnoho týdnů a v rámci expedicí vykonáváme i jiné činnosti, než ke kterým nás předurčuje zkoumaný obor. Mám tak za sebou praxi archeologa amatéra, ale také pomocného geologa,“ vysvětluje s úsměvem Jan Pacina.
„Práce v těchto, pro Evropana, nestandardních podmínkách, kdy teploty běžně přesahují 40°C, nabíjení techniky zajišťují dieselové agregáty, mobilní signál je jen na nejvyšším kopci a denní hygiena je prováděna v řece Nil, je přesto velmi zajímavá, protože máme možnost využít naše schopnosti, znalosti a kreativitu při objevování sídlišť z doby kamenné,“ přibližuje motor své práce Jan Pacina.
V rozvojových zemích nejsou běžně k dispozici internetové mapy a letecké snímky, stabilizovaná bodová pole nebo přesná měření s GPSkou tak jako v tuzemsku. Začátek práce tak připomíná příjezd do „země nikoho“ a vše je nutné vybudovat zcela od začátku.
Otištění v časopise Antiquity je zatím nejprestižnější publikací z výzkumu na Sabaloce, na které se Jan Pacina, jako spoluautor, podílel. Není od věci ale zmínit ještě další knihu „Afrika zevnitř“, ve které spolupracoval na dvou kapitolách. Kniha zahrnuje komplexní pohled nejen na výzkum v Súdánu, ale na africký kontinent jako celek. Na jaře 2017 byla jednou ze tří nominovaných knih na cenu Magnesia litera v sekci „Litera za naučnou literaturu“.
Přidat komentář