Ústecká běžkyně Kateřina Šmilauerová studuje pedagogiku na UJEP a reprezentuje nejen zdejší Athletic
Club, ale také Českou republiku. Jejím letošním cílem je účast na mistrovství Evropy v Římě. Hlavně ale sní o tom, že si zaběhá na olympiádě v roce 2028 v Los Angeles.
Jak jste se dostala k atletice?
Babička dělala v mládí atletiku a vždycky jsem si ji chtěla zkusit. V 11 letech jsem šla na svůj první trénink, potom jsem běžela závod a řekla jsem si, že to nejspíš nebude sport pro mě (smích). Čtyři roky na to jsem měla jít na střední školu a nevěděla jsem, na kterou. Náhodně jsem se doslechla o sportovním gymnáziu v Jablonci, na kterém jsem s atletikou začala, ale nejdřív jsem házela oštěpem. K běhání, jako takovému, jsem přešla až v 17 letech.
Váš domovský klub je v Ústí. Jaké je zde prostředí a zázemí pro atlety?
Ano je, jsou tu dva kluby a já běhám za AC Ústí nad Labem. Myslím si, že máme o trošku lepší zázemí než vedlejší klub, a to se týče hlavně posilovny. Zázemí je dobré hlavně přes teplejší období. Od minulého roku máme nový povrch, na kterém se běhá dobře. Akorát co je největší mínus, tak to je běžecký tunel a zázemí pro regeneraci. Nejlepší by byla nějaká hala, kde by se přes zimu dalo trénovat. To chybí každému atletovi. Nedá se tu přes zimu moc kvalitně trénovat, a to začíná být rok od roku vetší a větší problém, který se bude muset nějak vyřešit bohužel vše je o penězích. Nejde se tu připravovat na halovou sezónu a celkově to je pro každého velký výpadek. Přijde mi smutné, že jako krajské město tu nic takového nemáme. Každopádně jsem hrdá na to, že mohu reprezentovat město, v kterém jsem se narodila a které mi je domovem.
Co je vaše disciplína?
Moje hlavní disciplína je 400 metrů doplňkově běhám taky 800 a 200 metrů. Když se nám s trenérem nepodaří zrychlit, tak v budoucnu budu muset přejít na půlku (800 m).
Jak probíhá váš běžný den, jak často trénujete?
Můj běžný den se odvíjí od toho, v jaké části roku se nacházím. Příprava, sezóna či přechodné období. Teď jsem momentálně přijela ze soustředění, kde jsme byli 3 týdny, abychom co nejkvalitněji natrénovali do blížícího se začátku sezóny. Paradoxně si na soustředění asi nejvíc odpočinu, protože jediné, co řeším, jsou tréninky, a co si dám k jídlu (smích). Odpadají takové ty každodenní starosti všedního dne. Mimo to chodím ještě na vysokou školu, na které studuji pedagogiku, mám doma pejska plus chodím trénovat malé prcky fotbalového Viagemu. Takže když jsem doma, tak přebíhám z tréninku do školy pak třeba klidně znovu na trénink, na fotbal a během toho se starám o pejska. Je to docela náročné v tom najít balanc, když máte 12-8 tréninků za týden.
Vím, že se snažíte o olympiádu v roce 2028 v Los Angeles. Co pro to všechno děláte?
Nejdůležitější je zůstat zdravá a nebýt zraněná. Samozřejmě konzistentní trénovaní a správná cykličnost. Jsem ve fázi, kdy celý život podřizuji atletice. Ráda bych měla i nějakou pořádnou brigádu, abych si vydělala a měla něco bokem bohužel na to, ale není vůbec čas. Každopádně je to můj cíl a jsem připravená tomu obětovat vše. Atletika je jediná věc, do které investuji veškeré své peníze. Chápu, že to někomu může přijít hloupé, ale já to vnímám tak, že si jdu za svým snem. A také věřím tomu, že se to jednou obrátí a zúročí se to.
Když odhlédneme od olympiády. Jaké jsou vaše nejbližší cíle?
Úplně nejbližší cíl bude červnové Mistrovství Evropy v Římě. Pokusíme se s trenérem dostat do štafety. Bohužel na to není moc času, máme na to necelý měsíc. Uvidíme, jak vyjdou závody a jak rychle se mi podaří v nové sezóně rozběhnout. Všechno je to letos posunuté kvůli Olympiádě. Kdyby ta Evropa nevyšla, tak jasným cílem je co nejrychleji zaběhnout a obsadit nějaké pěkné místo na Mistrovství České republiky.
Přidat komentář