Po dvou týdnech od nálezu obřích amonitů v řece Ohři se ústečtí muzejníci vypravili zkameněliny vydobýt. Vybavili se rybářskými holinami, těžkými pajzry a dalším ručním nářadím. Záchranná akce trvala přes čtyři hodiny.
Jeden z vydolovaných amonitů měřil více než 80 cm, druhý byl jen o deset cm menší. Vzhledem ke křehkosti opuky a rozpukanému říčnímu dnu se zkameněliny bohužel nepodařilo vyjmout celistvé, ale v několika částech; ze třetího získalo muzeum jen středovou část.
V další fázi musejí muzejníci zkameněliny pozvolna vysušit, vyčistit a slepit. Už teď je jasné, že čerstvý nález představuje ve sbírkách muzea zatím největší exempláře tohoto dravého mořského hlavonožce. Přírodovědecké oddělení muzea by rádo představilo prvního ze zrekonstruovaných amonitů jako exponát měsíce ještě do konce letošního roku.
Unikátní zkameněliny letos odhalilo extrémní sucho, avšak před příjezdem muzejníků se hladina mírně zvedla a unikátní objevy opět schoval říční tok.„Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. Co jsem ale letos na dne objevila mě zaskočilo, proto jsem k nám pozvala muzejníky,“ uvedla nálezkyně Jaroslava Vogelová.
Pracovníci muzea a jejich křešínští průvodci si museli vyhrnout nohavice a brodit se ve studené vodě. První dvě obří zkameněné ulity vyhynulých hlavonožců rozpoznali na dně poměrně rychle. Šlo o exempláře s průměrem zhruba 60 cm. Prozradilo je charakteristické spirálové zatočení. „Mohou být staré asi 90 miliónů let. Dno řeky tady tvoří druhohorní opuka, ve které se nacházejí často zkameněliny,“ komentovala objev geoložka ústeckého muzea Zuzana Vařilová.
Poslední třetí „šnek“ se pod zčeřenou hladinou skrýval dobrou půl hodinu. Všechny už notně zábly nohy, když konečně narazili na dalšího mohutného amonita. „Je nejzachovalejší ze všech tří, určitě by stálo za to ho vyprostit, dolování ze dna řeky bude však trochu oříšek. To jsme ještě nezkoušeli. Každopádně se na něj můžeme vrhnout, až při nižším průtoku vody,“ doplnila geoložka.
Zdůraznila, že v případě úspěšné záchranné akce by tak muzeum obohatilo své sbírky o jeden z největších exemplářů. Dosud leží v ústeckých depozitářích 17 zkamenělých hlavonožců, přičemž největší má v průměru 60 cm. Šest amonitů pak pochází přímo z Litoměřicka z opukových lomů poblíž Čížkovic.
Přidat komentář